Posílení kompetencí učitelů
a dalších pedagogických pracovníků v oblasti
začleňování žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Děti/žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek

Od užívání termínu „sociálně znevýhodněný žák“ se postupně upouští s tím, že ani vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění sociální znevýhodnění jako takové nedefinuje, čímž se blíží aktuálnímu znění školského zákona. V legislativě i školské praxi se hovoří o dětech/žácích s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek.

Specifika vzdělávání romských žáků

Dosažení vyšší vzdělanostní úrovně je považováno všeobecně za klíčové pro proces emancipace každého jedince, nejen romského žáka. Za klíčové příčiny školní neúspěšnosti romských žáků na základních školách lze v dlouhodobé perspektivě označit následující oblasti: nízké zapojení romských dětí do předškolního či přípravného vzdělávání; nedostatečná participace rodičů dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí na vzdělávacím procesu; jazyková bariéra (romský etnolekt čestiny); proces diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb žáků.

Klima třídy a romský žák

Základním východiskem je a zůstává vztah učitel – žák. Učitel žáka ze sociálně znevýhodněného prostředí uvádí do třídního kolektivu, mezi jeho vrstevníky. Pracuje tak nejen s žákem samotným, s jeho oceněním (hodnotí, ale nenálepkuje; nevyjadřuje se k rodině žáka, hodnotí pouze žákovu činnost atd.), místem ve třídě (nevylučuje žáka „na okraj“ třídy – neizoluje jej), nesrovnává žáky mezi sebou, ale také aktivně pracuje s celým třídním kolektivem, případně širší vrstevnickou skupinou žáka v prostředí školy.

Příklad inkluzivní školy

Základní a mateřská škola, které se budeme jakožto příkladu inspirativní a praxe věnovat v následujícím textu, je umístěna na okraji krajského města a je určena dětem předškolním věku a žákům 1. stupně.

Školní poradenské pracoviště

Škola je povinna zřídit a provozovat školní poradenské pracoviště na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Podrobně je školní poradenské pracoviště (ŠPP) definováno ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Učitel a jeho kompetence v kontextu vzdělávání žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí

Vzdělávání Romů představuje téma, které je stále aktuální, a přece často opomíjené. Romská menšina se stala předmětem mnoha sporů, které vznikly na základě reálných zkušeností i mnoha předsudků, které v české společnosti panují. Stát se úspěšným učitelem romských žáků není lehký úkol.

Případové studie

Případové studie žáků z kulturně a jazykově odlišného a sociálně znevýhodněného prostředí

Případová studie I

Případová studie I se věnuje inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem, z odlišného kulturního prostředí, a to začlenění sourozenců z Nepálu

Zobrazit

Případová studie II

Případová studie II se věnuje inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem, z odlišného kulturního prostředí, a to začlenění sourozenců z Ukrajiny

Zobrazit

Případová studie III

Případová studie III se věnuje situaci vzniklé u žákyně ze sociálně znevýhodněného prostředí

Zobrazit

Případová studie IV

Případová studie IV se věnuje inkluzi žáka ze sociálně znevýhodněného prostředí, který žije s matkou samoživitelkou

Zobrazit

Kdo za projektem stojí

Editoři stránky

Miluše Vítečková

Marie Najmonová

Miroslav Procházka

Tyto stránky vznikly v rámci projektu č. EHP-CZ-IN-2-003 Posílení kompetencí učitelů a dalších pedagogických pracovníků v oblasti začleňování žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí řešeného v letech 2020–2023. Projekt byl podpořen z programu Vzdělávání Fondů EHP 2014–2021, které jsou financované Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem.
Design webu HTML Codex, ilustrativní fotografie designed by Freepik