Klíčovou kompetencí pedagogů při vzdělávání žáků ze sociokulturně odlišného prostředí je kompetence sociální, která zahrnuje hned několik aspektů. Pedagog by měl mít především otevřený postoj k odlišným kulturám, zvyklostem a hodnotám. Měl by být ochoten dozvědět se co nejvíce o svých žácích, jejich rodinném prostředí a původu (viz diagnostické kompetence učitele). To pomáhá k porozumění a vytváření podpůrného a respektujícího prostředí.
Důležitá je schopnost efektivní komunikace s žáky a jejich rodiči, což zahrnuje schopnost naslouchat, porozumět a interpretovat komunikaci ve správném kontextu. V souvislosti s tím je třeba zmínit nejen porozumění verbálním projevům, ale i neverbálním projevům.
Nejen pro efektivní komunikaci je důležité vyhledávání a respektování rozdílů. Pedagog by měl být schopen identifikovat a respektovat rozdíly mezi žáky ze sociokulturně odlišných prostředí, tedy různorodost hodnot, jazyků, způsobů myšlení a tradic. Tímto může předcházet a případně adekvátně řešit konflikty a nedorozumění, které se mohou objevit mezi žáky z různého prostředí. Tím, jak pomáhá tyto situace řešit, zároveň posiluje porozumění mezi žáky a podporuje inkluzivní klima třídy. Aby pedagog mohl naplnit všechny tyto aspekty, musí být schopen reflektovat vlastní postoje, předsudky a stereotypy, které mohou ovlivňovat jeho přístup k žákům ze sociokulturně odlišného prostředí.
Všechny zmíněné aspekty ovlivňující sociální kompetence pedagogů při vzdělávání žáků ze sociokulturně odlišného prostředí by měly vést k respektu rozdílů a vytváření interkulturního prostředí, ve kterém se budou všichni žáci cítit přijati, respektováni a podporováni. Takto pedagogové přispívají k porozumění a otevřenosti mezi žáky a k podpoře interkulturní společnosti.
Za zásadní prosociální kompetence pedagoga lze považovat empatii a respekt ke každému žákovi, a to bez ohledu na jeho sociokulturní pozadí. To zahrnuje používání různorodých vyučovacích metod a forem, které umožní všem žákům bez ohledu na jejich odlišnosti a znevýhodnění se aktivně zapojovat a rozvíjet své schopnosti v rámci výchovně-vzdělávacího procesu. Toto může pedagog podporovat prostřednictvím různých projektů, sdílení příběhů, zkušeností nebo diskuzí o kultuře a tradicích.