Od užívání termínu „sociálně znevýhodněný žák“ se postupně upouští s tím, že ani vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění sociální znevýhodnění jako takové nedefinuje, čímž se blíží aktuálnímu znění školského zákona. V legislativě i školské praxi se hovoří o dětech/žácích s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek.
Dosažení vyšší vzdělanostní úrovně je považováno všeobecně za klíčové pro proces emancipace každého jedince, nejen romského žáka. Za klíčové příčiny školní neúspěšnosti romských žáků na základních školách lze v dlouhodobé perspektivě označit následující oblasti: nízké zapojení romských dětí do předškolního či přípravného vzdělávání; nedostatečná participace rodičů dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí na vzdělávacím procesu; jazyková bariéra (romský etnolekt čestiny); proces diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb žáků.
Základním východiskem je a zůstává vztah učitel – žák. Učitel žáka ze sociálně znevýhodněného prostředí uvádí do třídního kolektivu, mezi jeho vrstevníky. Pracuje tak nejen s žákem samotným, s jeho oceněním (hodnotí, ale nenálepkuje; nevyjadřuje se k rodině žáka, hodnotí pouze žákovu činnost atd.), místem ve třídě (nevylučuje žáka „na okraj“ třídy – neizoluje jej), nesrovnává žáky mezi sebou, ale také aktivně pracuje s celým třídním kolektivem, případně širší vrstevnickou skupinou žáka v prostředí školy.
Základní a mateřská škola, které se budeme jakožto příkladu inspirativní a praxe věnovat v následujícím textu, je umístěna na okraji krajského města a je určena dětem předškolním věku a žákům 1. stupně.
Škola je povinna zřídit a provozovat školní poradenské pracoviště na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Podrobně je školní poradenské pracoviště (ŠPP) definováno ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
Vzdělávání Romů představuje téma, které je stále aktuální, a přece často opomíjené. Romská menšina se stala předmětem mnoha sporů, které vznikly na základě reálných zkušeností i mnoha předsudků, které v české společnosti panují. Stát se úspěšným učitelem romských žáků není lehký úkol.
INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ
Případové studie
Případová studie I se věnuje inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem, z odlišného kulturního prostředí, a to začlenění sourozenců z Nepálu
Případová studie II se věnuje inkluzi žáků s odlišným mateřským jazykem, z odlišného kulturního prostředí, a to začlenění sourozenců z Ukrajiny
Případová studie III se věnuje situaci vzniklé u žákyně ze sociálně znevýhodněného prostředí
Případová studie IV se věnuje inkluzi žáka ze sociálně znevýhodněného prostředí, který žije s matkou samoživitelkou
Editoři stránky
Tyto stránky vznikly v rámci projektu č. EHP-CZ-IN-2-003 Posílení kompetencí učitelů a dalších pedagogických pracovníků v oblasti začleňování žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí řešeného v letech 2020–2023. Projekt byl podpořen z programu Vzdělávání Fondů EHP 2014–2021, které jsou financované Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem.
Design webu HTML Codex, ilustrativní fotografie designed by Freepik